autor a zakladatel stránek je Vilém Mitlöhner

Setrvačník

11. prosince 2008 v 20:53 | Vilém Mitlöhner |  Cívkové magnetofony - články
Připravil sem si kratičký článek, týkající se typu setrvačníku magnetofonů Tesla třídy Hi-Fi.

Každý, kdo vlastní cívkový magnetofon od Tesly třídy Hi-Fi s rychlostmi 9 a 19 cm/s, např. B73, B113, CM130... ví, že setrvačník v tomto magnetofonu má jinak vysoustruženou středovou část pro řemínek, aby dosahoval vyšší rychlosti posuvu pásku. Ve srovnání se setrvačníkem např. pro B70, B90, B730... je u setrvačníku pro magnetofony s Hi-Fi rychlostí menší průměr pro řemínek, právě proto, aby byla rychlost posuvu pásku vyšší. Setrvačník magnetofonů nižší třídy má průměr pro řemínek větší a setrvačník dosahuje menší rychlosti, buď "4" nebo "9" cm/s.

Obrázek běžného setrvačníku v typech Hi-Fi: B73, B113, B115, B116, CM130 a CM160
setrvak01
Jak je vidět na obrázku a případně z vlastních zkušeností, slitina která tvoří setrvačník je dostatečně těžká, aby zajistila bezpečnou nekolísavou rychlost pro tónovou hřídel pro posuv mgf. pásku. Jednoduše řečeno, magnetofon "nekňourá" a "necuká".
Když sem opravoval jeden magnetofon B115, setkal sem se s něčím, co sem viděl poprvé v životě. Setrvačník, který neměl prakticky to, co byl mělo "setrvačnost". Magneťák hrál opravdu hrozně.

Obrázek setrvačníku v opravované B115
setrvak02
Tento "bastl" způsoboval to, že magnetofon měl kolísavou rychlost, která byla silně znatelná při rychlosti jak 9 cm/s tak i rychlosti 19cm/s. Zvuk se nedal vůbec poslouchat. Chvíli sem si myslel, že by moje oblíbená značka Tesla dala tehle paskvil do magnetofonu už ve fabrice, což by bylo opravdu dost troufalé, protože by potom přístroj neměl nejmenší šanci vůbec projít testováním a už vůbec by nemohl značku reprezentovat, naopak by ji pěkně shodil.
Když sem si tento setrvačník prohlížel více, bylo mi hned jasné, že se jedná opravdu o nějaký po domácky upravený paskvil, jelikož byly hned vidět místa po ořezávání té části, která dělá setrvačník setrvačníkem.
Také typové označení 2PA 882 18 které bylo na této "věci", odpovídalo typovému číslu běžného setrvačníku pro magnetofony s rychlostmi 9 a 9 cm/s. Zde jsou dva obrázky pro porovnání běžného a toho "upraveného" setrvačníku. Jaký to měla tato úprava důvod a účel opravdu nechápu.

Vlevo je běžný setrvačník, vpravo domácí paskvil.
setrvak03
setrvak04

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 11. prosince 2008 v 21:14

Mna by docela zaujimalo, co viedlo dotycneho "kutila" k takejto zvrhlosti.

2 Vilda Vilda | E-mail | 11. prosince 2008 v 21:25

balenoGLX:

To mě taky, ale pokud bylo účelem zničit nebo alespoň znehodnotit magnetofon, tak se mu to podařilo.

3 DKL DKL | 11. prosince 2008 v 23:06

Podobně by mohl vypadat setrvačník který prasknul vnitřním pnutím. Měl jsem v jedné B116 podobný problém, v místě přechodu z malého průměru na velký materiál sám od sebe prasknul a setrvačník házel nahoru a dolů tak že drhnul o šasi. Vyřešil jsem to výrobou nového. Slitina ze které se tyto díly vyráběly tímto trpí, viz dotaz na zborcený gramofonový talíř.

4 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 12. prosince 2008 v 0:36

DKL: Ale toto malo byt riesenie? Magnetofon bez zotrvacniku sa tym padom stava beztak nepouzitelny... Vzhladom na celkovu konstrukciu pohonu v B7 ju nie je mozne bez zotrvacniku pouzivat...

5 Vilda Vilda | E-mail | 12. prosince 2008 v 1:11

DKL:

To že ty setrvačníky mohly praskat, tomu by se dalo věřit, mám doma jeden který je u vyvrtaných otvorů pro vyvážení popraskaný.

Setkal sem se ještě s jedním unikátem. V B93 sem měl setrvačník, který neměl drážku pro řemínek ani typové číslo. Vyměnil sem ho proto za setrvančík z vraku B730. Měl bych ho ještě mít mezi náhradními díly. Mohu ho též nafotit.

6 Tomáš Tomáš | E-mail | 12. prosince 2008 v 1:23

To vypadá na snahu o snížení hmotnosti inspirovanou pohledem do útrob dvojčete made in šikmé oko :D

7 DKL DKL | 12. prosince 2008 v 8:45

No, řešení to pro někoho asi bylo :-) .  Já jsem už viděl věcí. Třeba kladku z těsnění do rozvaděčové vývodky...

8 Tomáš Tomáš | E-mail | 12. prosince 2008 v 9:27

Jo, já jsem kdysi dávno použil jako obložení přítlačné kladky v B56 pneumatiku z autíčka na autodráhu, fungovalo to dobře.

9 Majo Majo | 12. prosince 2008 v 21:29

Ja som raz rozoberal jedno staré maďarské gramorádio Orion GR4400 a v gramofóne bola v kryštálovej prenoske zainštalovaná asi 5 cm dlhá ihla na šitie!!!  Ja viem, že vložky VK051 sa neskôr ťažko zháňali ale toto bola haluz......

10 Lucky Lucky | 12. prosince 2008 v 23:27

Viděl jsem tuhle příšernost na vlastní oči a nechápu jak to ten dotyčný mohl udělat a už vůbec nechápu jak to mohl takhle stočit ten setrvák

11 Radim Radim | 13. prosince 2008 v 17:54

Co se týká onoho "zvrhlého" minisetrvačníku, označení 2PA 882 18 vypadá stejné jako je označení toho správného. Typuji, že ten spodek setrvačníku odpadl a byl "opravářem" prostě odstraněn, případně bych se vůbec nedivil, kdyby byl namontován už ve výrobě. V socialistickém nepořádku by se to v pohodě skrylo a magnetofon byl funkční, kotouče se točily "správnou" rychlostí  a magnetofon hrál, takže klidně to mohlo projít přes kontrolu i přes obchod k zákazníkovi, pokud to nebyl nějaký odborník na magnetofony. Co se týká různých průměrů na řemínek a rozdílů mezi lepšími a horšími magnetofony, viděl jsem vnějšek i vnitřek poměrně dost tesláckých typů. B4, B42, B43, B444, B 56, B 57, B 58 B 70, B 700, B 73 B9, 93, B100,101 B 113, 115 116 a prakticky všechny měly hřídelku setrvačníku vizuálně zhruba stejného průměru. To znamená, že i otáčky setrvačníku byly pro stejnou rychlost zhruba stejné, ať to byla rychlost 2 , 4 , 9 nebo 19 cm, u kvalitních Hifi i u nekvalitních odvozených typů. Možná jediný rozdíl byl v tom, že u kvalitních hifi magnetofonů byl setrvačník těžší. A rozdíly byly potom ve způsobu pohánění toho setrvačníku, ať už přítlačným kolem nebo různými řemínky s různou rychlostí a tudíž s různým průměrem drážky. Ale vlastní otáčky setrvačníku byly vždy zhruba stejné.  Jedině u staré řady B4 bylo ze základní mechaniky s rychlostí 2, 4 a 9 cm za sekundu vytvořena luxusní řada tuším B 43 s rychlostí 4, 9 a 19 cm za sekundu prostým zvětšením průměru hřídelky  setrvačníku

12 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 13. prosince 2008 v 22:56

Radim : Doporucujem pocuvnut si magnetofon s takymto zotrvacnikom...je to nepocuvatelne, to postrehne aj hluchy. Skutocne ten zotrvacnik je to jedine, vdaka comu tieto magnetofony udrzia kolisanie v nejakej rozumnej medzi (0,1% je aj tak dost). takze tento magnetofon by jednak nepresiel na vystupnej kontrole, jednak by si toho zakaznik urcite vsimol, ze magnetofon "natahuje"...

Okrem toho, neviem si predstavit, ako by pri odlievani materialu mohlo vzniknut nieco taketo, kedze sa pouziva pre odlievanie forma, nevytaca sa to na sustruhu...A neviem o tom, ze by niektory magnetofon pouzival takyto zotrvacnik, aby mohlo dojst k nahodnej zamene.

13 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 13. prosince 2008 v 22:59

Este aj hriadel tomu niekto nalisoval naopak...:-/ pako...

14 Vilda Vilda | E-mail | 14. prosince 2008 v 0:18

Tomáš:

Udělat přítlačnou kladku z penu autíčka, no, to je taky luxus :-D ale jestli to fungovalo :-D Já měl v B90 když sem ji koupil taky nějaký zajímavý mezikolo místo přítlačné kladky, ale fungovalo to, ovšem do doby, než sem sehnal origo kladku. To "kolečko" ještě mám. Má průměr otvoru jako přítlačák na řadu B5 ale gumové obložení je menší a i velikost je menší na výšku.

15 Vilda Vilda | E-mail | 14. prosince 2008 v 0:19

Radim:

Pochybuji, že by tohle pustili do prodejny. Tohle fakt nemohlo bejt z fabriky. Hlavně když sem do toho lezl, tak šrouby co jistí ten držák setrváku měly porušenou barvu, takže se do toho určitě někdo vrtal. :-/

16 Vilda Vilda | E-mail | 14. prosince 2008 v 0:20

balenoGLX:

Souhlasím, ta B115 strašně kňourala a tahala. To by poznal každý. Nemohla projít testy.

17 Tomáš Tomáš | E-mail | 14. prosince 2008 v 9:05

Vilda: Tu B56 mi přinesl spolužák z gymplu s tím, že ji našel ve sklepě, hraje, ale strašně kolísá. V tom sklepě ležela evidentně velmi dlouho se zařazenou funkcí PLAY, protože v kladce byl vymačknut žlábek skoro na čtvrt průměru tónového hřídele. A nic jiného tehdy (v r. 1985)nebylo po ruce.

18 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 14. prosince 2008 v 10:27

Tomáš: Ked sme u tych vymackanych zliabkov...pravidlene sa s tym stretavam u privijacich spojek mechanik B7, kedy su spojky strasne hlucne a vdaka krivosti paska "cuka".

19 Radim Radim | 14. prosince 2008 v 16:37

balenoGLX No, s největší pravděpodobností to nějaký neumětel dobastlil dodatečně. Přesto však ale určitá pravděpodobnost , že to bylo dobastleno už ve výrobním podniku je. Ono kňourání je z velké části způsobeno nepravidelným odporem řemínků a podobných materiálů a za novoti mohlo být podstatně menší, takže teoreticky se to mohlo dostat až k nějakému málo zkušenému zákazníkovi. A jak jsem poznal socialistické podniky,  tak zvláště v době na konci roku, kdy bylo nutno za každou cenu splnit plán se tam děly s tichým vědomím vedení všelijaké zhůvěřilosti. Namontování nějakého paskvilu vytaženého ze zmetků ze šrotu na dvoře místo chybějící součástky, aby bylo možno "kompletní" výrobek odvést, nebylo nic neobyčejného. Když mohl projít kontrolou a obchodem magnetofon, kde z přehrávaného pásku nejdou výšky, protože hlava je jinak šikmo než má být a kde se do stopy dere přeslech ze stopy vedlejší, protože hlava vzhledem k pásku není v té  správné výšce, co má být, jak bylo na magnetofonu B 700, co jsem v 80 letech koupil a všechno zakápnuto ze závodu barvou, tak mohl klidně přes výstupní kontrolu projít i tento paskvil. Jinak si myslím, že to je prostě torzo původního setrvačníku, ze kterého byla hmotná část z nějakého důvodu odstraněna. Setrvačníky podle mého názoru byly ve většině vyráběny jako odlitky, které byly na na místech s potřebnou větší přesností dodělány soustružením či podobným způsobem. Nevylučuji ale, že některé setrvačníky i pro kotoučáky byly rovnou dělány soustružením hromadně z nějaké kulatiny velkého průměru, mohlo to taky vyloučit pracné vyvažování setrvačníku odvrtáváním.

20 Lucky Lucky | 16. prosince 2008 v 0:59

http://www.youtube.com/watch?v=SaXX6kBRe2A&feature=channel_page

koukněte na tohle video opět něco z mé produkce

21 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 16. prosince 2008 v 7:09

Lucky: Najhorsie je, ked robis vyber z viacerych interpretov a kazda LP/CD je nahrate inou urovnou...musis nastavovat uroven pred kazdou skladbou. Osobne to robim tak, ze nahravam sposobom, aby boli vsetky skladby v zhruba rovnakej hlasitosti, pricom nebezpecenstvo prebudenia v extra hlasnych pasazach kompenzujem tak, ze vzdy nahravam s urovni asi o 4dB mensej, ako je menovita, napriek tomu, ze nevyuziejm naplno vlastnosti magnetofonu - hlavne co sa odstupu sumu tyka.

Iank video vyborne a excelentny zvuk. Mozem sa spytat, ako si riesil tlmenie miestnosti, aby nebolo pocut dozvuk pri hovoreni do mikrofonu?

22 Lucky Lucky | 16. prosince 2008 v 13:53

to baleno GLX:No právě že nijak extra žádné tlumení tu nemám tohle je důkazem toho že i s bytovou akustikou se dají natočit pěkné věci jinak co se týká nahrávání výběrů řeším rozdíly hlasitostí softwarově vyrovnávám to ručně v Cool editu

23 Lucky Lucky | 16. prosince 2008 v 19:56

tak pánové další brutal tunning

http://fotoalba.centrum.cz/~$9920727~b3e2ba1e53493e97f8731d8ace084ac0/photo.php?pid=16892562&row=w%3Dpl%26uid%3D9920727%26aid%3D933834%26cid%3D0%26sort%3D4%26onpage%3D16%26page%3D6%26offset%3D86

24 Vilda Vilda | E-mail | 16. prosince 2008 v 23:39

balenoGLX:

Pokud by jsi potřeboval, mám náhradní gumičky do přivíjecí spojky na řadu B7x, B11x a CM

25 Vilda Vilda | E-mail | 16. prosince 2008 v 23:46

Lucky:

K tomu prvnímu videu... velice pěkná a profesionální práce. Mě osobně se to líbí ;-)

26 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 17. prosince 2008 v 11:21

Vilda: Tie gumicky na privijacie spojky bych bral. Na oplatku mozem poskytnut gumicky kruhoveho prierezu od predlohy k zotrvacniku na mgf B70, B700, B730 a B73, B11x, CM.

27 bajty bajty | E-mail | 17. prosince 2008 v 15:52

pro balenoGLX:

vilda mě doporučil že se mam obrátit na vás,tak tedy: mam doma 5 germaninových tranzistorů,když se na něj podívam ze spod,tak na krajnim přívodu je červená větší tečka,to je katoda,nebo emitor?...

díky za odp.

bajty

28 Tomáš Tomáš | E-mail | 17. prosince 2008 v 19:08

bajty: jaké germaniové tranzistory (GC, NU, OC..., Tesla, CCCP..) ? Tranzistory Tesla měly červeně značený kolektor. Pokud si dobře pamatuji, tak tranzistory CCCP měly naopak barevně značený emitor (cvětnaja tóčka emitěra) :D

29 Jaromír Jaromír | E-mail | 17. prosince 2008 v 20:21

BalenoGLX

poslal jsem ti email, dostals ho ?

30 Vilda Vilda | E-mail | 17. prosince 2008 v 23:13

balenoGLX:

Ok dobře. Řemínky na setrvák by se mi hodily. Pošlu ti na mail fotky gumiček pro přivíjecí spojku. Jsou nové.

31 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 18. prosince 2008 v 11:47

Jaromír: Tusim ani nie... Co bolo v tom e-maile? Skus ho poslat este raz. Medzi TL a unicorn je podtrznik.

Vilda: E-mail som dostal, remienky su tiez nove.

32 Jaromír Jaromír | E-mail | 18. prosince 2008 v 13:29

je to už dýl, no jen napíšu e-mail: jaromirstehlik@tiscali.cz

33 Jaromír Jaromír | E-mail | 18. prosince 2008 v 13:30

poslal jsem ho znova

34 mj.jurda mj.jurda | E-mail | 21. prosince 2008 v 0:01

Když už tady píšete o těch řemíncích, potřeboval bych řemínek pro magnetofon Tesla B 70, ten co vede z motoru na předlohu /trojúhelníkový/. Nebo bylo by možné jej nahradit čtvercovým řemínkem stejných rozměrů?

35 Martin Martin | 21. prosince 2008 v 0:24

mj.jurda:

Teoreticky by měl jít nahradit ten trojúhelníkový řemínek čtvercovým.

Všichni:

Dnes jsem dokončil další z oprav magnetofonu B 54. Donesl jsem si jej ze školy, tedy asi před čtyřmi roky. Nikdy mi pořádně nehrál. Nejprve zlobila mechanika (spojky, přítlačná kladka). Tyto díly jsem tam dal z nefunkční B 57 a byl na chvíli klid. Pak začala zlobit elektronika. Byla-li hlasitost na stupni 4 a méně, byl zvuk chrchlavý. Nedařilo se mi na to přijít, kde je chyba a tak jsem magnetofon nepoužíval. Před měsícem jsem jej zkusil a nehrálo to vůbec. Pouze praskání z repra a rušil i rádio. Když už jsem jej chtěl rozebrat na díly, všiml jsem si odlomeného kousku mědi na plošňáku napájecí části u jednoho kondenzátoru a utržený drát u kombinované hlavy u stopy 1-4. Připájel jsem to a magnetofon zase hraje, o poznání lépe než dříve, ale stále to není ono. Při nižších stupních hlasitosti je zvuk stále trochu chraplavý, ale méně než dříve. Prosím, nevíte někdo, čím by to mohlo být?

Jinak je magnetofon v celkem slušném stavu, drobné kosmetické vady a nenahrává (dříve občas i nahrával) motor píská, což je typické a upadává přední konzola s potenciometry.

Jinak ten setrvačník může prasknout- setkal jsem se s tím u B 700. Doma ve sklepě máme gramofon MC 600 Q u kterého je také zborcen talíř- nepohl jsem s ním.

36 Tomáš Tomáš | E-mail | 21. prosince 2008 v 8:41

Martin: chraplavý zvuk při nízké hlasitosti ukazuje na nedostatečný klidový proud koncových tranzistorů. Jen nevím, zda je u tohoto magnetofonu nastavitelný (odporový trimr mezi bázemi konc. tranzistorů), nebo je zde použito jiné zapojení (termistor, dioda) ke stabilizaci klidového proudu. Monofonní magnetofony řady B5 využívají též jeden koncový tranzistor při záznamu jako mazací a předmagnetizační oscilátor, takže báze a emitor jsou připojeny přes přepínač, chyba může být i zde (nenahrává).

37 Radim Radim | 21. prosince 2008 v 9:23

Na http://www.elektronek.wz.cz nabízí autor náhradné díly na magnetofony a gramofony. Řada B7  a jiné.

38 Radim Radim | 21. prosince 2008 v 9:42

Co se týká B5, já mám zkušenosti hlavně s B 58, je možné, že něco bude u té B5 jinak. Pískání motoru - u tohoto motoru je příliš těžký rotor na provozní teplotu a ložisko, co tam je. Proto se musí vždy jednou za cca 50 -  100 provozních hodin motor rozebrat a hlavně spodní ložisko - je tam pod hřídelem kulička která zachycuje váhu rotoru, namazat kvalitní vazelinou, která snáší vyšší teplotu. Přirozeně tak akorát, aby po zahřátí vazelina z motorku netekla ven. Pokud je toto dlouhodobě nanedbané a úplně suché, je třeba tam dát vazelinu, motorek sešroubovat, nechat ho běžet takových 20 minut, aby se prohřál na provozní teplotu, potom motorek zase rozebrat a vzniklou hustou špinavou směs z ložisek vyčistit nějakým kvalitnějším hadříkem, co nepouští chlupy namotaným na silnějším dřívku a dodat zase čistou vazelinu.  Na rozebrání motorku mně kdysi stačilo jen šroubovák, kombinačky a klíč velikosti tuším 10 na matky držáku rotoru. mělo by to být aktuální pro všechny magnetofony řady B5 a potom taky pro řadu B 100 a 101, i když tam to je trochu lepší.  Asi bude nutné odpájet drátky, co tam vedou, poznačit si je - do motorku vedou drátky 220 V a taky je něm navinuto napájecí napětí pro elektroniku, protože u řady B 5 motorek zároveň funguje jako síťový transformátor. A motorek raději rozebírat venku, aspoň napoprvé. Je to už hodně dlouho, co jsem to u svého B 58 dělal a popravdě řečeno už si nepamatuji, asi jsem odpájel drátky a motorek rozebíral venku.

39 Lucky Lucky | 21. prosince 2008 v 10:04

To mj. jurda:Když změníš průřez řemínku změní se rychlost

40 Hexyl Hexyl | E-mail | 21. prosince 2008 v 10:10

Minule som vám tu písal aký reciver by som mal kúpiť, teraz som sa rozhodol a je ním Tesla 816A HiFi aj s reprobedňami v celkom peknom stave a funkčný...

41 Radim Radim | 21. prosince 2008 v 10:41

Co se týká onoho chrchlání, podle mně jsou zoxidované kontakty přepínačů, takže do koncových tranzistorů nejde to správné předpětí. U řady B 5 se ale dají kontaky poměrně dobře vyčistit, protože jejich propojovací pohyblivá část je vyndávací. Přepínače jsou na plošném spoji, jejich pohyblivá část je ovládána táhly a jezdí po desce v Uprofilu ohnutém z plechu a propojují jednotlivé "piny" zapájené napevno v desce. Je tedy třeba odpájet asi cca 20 drátů připájených k desce, z toho bude nejspíš většina obyčejné měděné plné drátky jakoby vytahané z obyčejného telefonního kabelu, nejsou to měděná lanka, takže jsou náchylné na zlomení, aspoň u mé B 58 tomu tak bylo, vysunout táhla z úchytů přepínačů, odšroubovat plošňák a potom někde mimo vytáhnout ty přepínače a ošetřit ty přepínací kontakty nějakým dobrým přípravkem pro kontakty, případně je ještě mokré zasunout zpátky, aby se přípravek na kontakty dostal i na piny. Pak zase vytáhnout, nechat zaschnout, pak zase složit, přišroubovat desku, přichytit táhla, napájet zase zpátky a správně všechny drátky a kablíky a je to .  To asi bude platit pro původní zapojení B 5, kde je jeden z výkonových tranzistorů koncového zesilovače použit přes ty přepínače při nahrávání do mazacího oscilátoru. Pak by ještě měla existovat novější verze, kdy je koncový zesilovač jako celek a mazací oscilátor má svůj tranzistor, takže odpadají přepínače a problémy s nimi, tam jediný důvod toho chrlání by mohla být porucha v koncovém stupni. Mohlo by to být tím, že budicí tranzistor KC 508 nedostává budicí napětí.  Pokud je plošný spoj v starší verzi, možná by se dalo uvažovat, pokud se táhla dají přizpůsobit rozložení přepínačů v nové verzi, sehnat vrak B 58 nebo B 54 v té nové verzi a desku plošných spojů přehodit. Co se týká výkonového zesilovače v B5, jsou tam jako koncové použity germaniové tranzistory GC510/520 nebo 511/521 - hliníková kostka se závitem přišroubovaná na chladič a jako budicí je KC 508 nebo 148. Klidový proud je nadstaven napevno, ale trimrem se nadstavuje střed napájecího napětí.  Jinak obecně, pokud se povede ten zesilovač dát do pořádku, germaniové tranzistory v koncovém stupni mají sice menší zesílení a jsou náchylnější na zničení více než  křemíkové, ale na druhé straně mají takové charakteristiky, že jejich zvuk se nevyznačuje "plechovou" barvou typickou pro jiné polovodičové zesilovače, ale spíše se měkkostí a brilantností barvy zvuku blíží elektronkovým zesilovačům, aspoň podle některých fajnšmekrů.

42 Martin Martin | 21. prosince 2008 v 11:22

Radim:

Mám tedy asi tu novější verzi, mazací oscilátor má vlastní tranzistor 155 NU 70, jako budící tranzistor tam není KC 508 ani 148, ale GC 510 nebo nějaký takový a koncové jsou GC 511 K a GC 521 K. Výkon 2 W. Stejný zesilovač dávala Tesla i do tranzistoráků. Doma mám 1. československé tranzistorové gramorádio Tesla 1027 A Orfeus. Elektrické šasi odpovídá tranzistoráku Song Automatik nebo Song Super. Dále je tam gramošasi HC 07 s vložkou VK 4302, napájecí zdroj a repro.

Hraje to velmi pěkně. Jinak germaniové tranzistory mají ten zvuk skutečně brilantnější. Germaniové tranzistory byly ve všech magnetofonech Tesla kromě B 73, B100, B 101, B 700, B 730, B 11x a CM a samozřejmě těch elektronkových.

43 Martin Martin | 21. prosince 2008 v 11:32

Radim:

Teda zapomněl jsem říct v koncových stupních ty germaniové tranzistory. Ty přepínací lišty jsem vytahoval mnohokrát, nic jsem neodpajoval, stačilo ten plošný spoj vyklonit. Zoxidováno tam nic není. Ty kontakty se lesknou. Jinak z řady B 5 hraje nejlépe asi B 57. Výkon 5 W. Je tam stejný koncový stupeň jako v ostatních magnetofonech B 5, ale navíc je tam další stupeň, osazený tranzistory OC 26.

44 Radim Radim | 21. prosince 2008 v 12:40

Martin: No, jak jsem skončil školu v 80 letech, tak jsem se postupně přestal magnetofony zabývat, takže ty příspěvky píšu hodně po paměti a leccos si už nepamatuji přesně.

GC510 jako budicí tranzistor zesilovače místo KC 508, to beru, ale 155NU70 je v zapojení zvěřejněném v Bozděchovi II jako tranzistor pro indikátor vybuzení, to myslím ani nebyl vůbec výkonový tranzistor a v oscilátoru by proto vůbec nemohl fungovat. V Bozděchovi tam je konkrétně GC 512.

Pokud to ale není způsobené těmi přepínači, tak to bude potom problém, najít příčinu, jestli nějaký studeňák nebo nějaký rozbitý odpor. Já bych uvažoval o celkové rekonstrukci elektroniky. V dnešní době se nemusí přepínat zpětnovazební součástky složitou soustavou poruchových přepínačů, je možné pro každou verzi udělat zesilovač a optimálně ho vyladit, tak, jak to je v B 11X a přepínat poměrně jednoduše jen mezi těmi zesilovači.

45 Martin Martin | 21. prosince 2008 v 12:55

Radim:

Tak oprava: v osvilátoru je skutečně GC 512 a v obvodu indikátoru je ten 155 NU 70. Budící je KC 148. Ty křemíkové tranzistory jsem měnil již dříve, dal jsem je tam z rozebrané B 57. Jinak vám děkuji za rady.

46 Tomáš Tomáš | E-mail | 21. prosince 2008 v 13:21

Omlouvám se za mylnou informaci: B5 skutečně používá samostatného tranzistoru pro oscilátor, přepínaný je pouze u stereofonního B56. V tom koncovém stupni bych zkusil zkontrolovat, případně povyměňovat elektrolytické kondenzátory, zda nemají nepřípustně velké svodové proudy a nenarušují stejnosměrné poměry v zesilovači. Na výstupu před oddělovacím kondenzátorem musí být polovina napájecího napětí, změřeného na kolektoru GC521K. Klidový proud je skutečně nastaven napevno a stabilizován termistorem 150 ohm. Zde by připadal v úvahu pouze jeho vnitřní zkrat, případně jeho nižší odpor (nevím, zda je to možné, nikdy jsem se s tím nesetkal). A, samozřejmě, propájet plošné spoje, zda někde není studený spoj.

47 Martin Martin | 21. prosince 2008 v 14:05

Radim:

Závada v korekčních obvodech je vyloučena. Magnetofon jsem propojil s radiopřijímačem a reprodukce přes radiopřijímač byla čistá.

48 Zdeněk Pekař Zdeněk Pekař | E-mail | Web | 21. prosince 2008 v 16:23
49 Radim Radim | 21. prosince 2008 v 18:57

Možností chyb  v tom koncovém zesilovači bude dost. Já bych sázel na z nějakého důvodu nedostatečný proud budicího tranzistoru. Germaniové koncáky jsou tam totiž zapojeny jako emitorové sledovače, takže zesilují výhradně proud. Veškeré napěťové zesílení dělá budicí tranzistor KC xx8, který tím pádem vyžaduje velký napěťový rozkmit. Ten se u těchto zesilovačů zvyšuje elektrolytem velké kapacity, 100 nebo 500 mikro z výstupu koncových tranzistorů na zatěžovací odpor tranzistoru KC, kde při vyšším rozkmitu střídavého napětí zvedá na kladné fázi toto napětí o napětí výstupu zesilovače. To by odpovídalo tomu, že při malém vybuzení má budicí tranzistor z důvodu nějaké chyby příliš malý proud a tak zesilovač chraptí. Při vyšším vybuzení kondenzátor dodá z emitorů koncových tranzistorů dodatečné napětí, proud budicího tranzistoru se zvýší a zesilovač přestane chraptit. Je to ale jen teorie. Je třeba identifikovat součástky zesilovače, proměřit je pod napětím, případně i se signálem a potom pokud bude štěstí, se z toho pozná, co je špatně. A pokud bude další štěstí - nenadělat při tom měření na 30 let starém plošňáku s beztak korozí načatými spoji a drátky k jednotlivým součástkám další problémy.  Tak ať se to povede.

50 Tomáš Tomáš | E-mail | 21. prosince 2008 v 19:53

Jak píše Radim, je potřeba změřit napětí v jednotlivých bodech zesilovače. Napájecí napětí zesilovače na kolektoru GC521K by mělo být 18,7V (platí pro B5 a B56, 220V /dnes 230V/, předpokládám, že pro B54 byl použit motor se stejným napětím sekundárních vinutí). Na kolektoru GC521K a emitoru GC511K 9V, na kolektoru budícího tranzistoru (ať KCxxx nebo GC510) 8,7V. Mezi bázemi koncových tranzistorů přibližně 0,6V ,na bázi budícího tranzistoru pak pro KC 0,7V, pro GC 0,3V. Na kondenzátoru C33 500uF 18,5V. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, jak velký má být klidový proud koncáků, odhaduji tak mezi 10 až 20mA, takže na emitorových rezistorech 1 ohm by mělo být cca 10 až 20 mV (rozhodně ne nula). Schéma B5 lze stáhnout zde: www.radiojournal.cz/schemata.htm

51 Tomáš Tomáš | E-mail | 21. prosince 2008 v 20:21

Oprava: Na EMITORU GC521K a emitoru GC511K 9V

52 Martin Martin | 21. prosince 2008 v 23:24

Radim, Tomáš:

Děkuji moc za rady, až se mi bude chtít tak se na ten magnetofon zase kouknu.

Jinak jsem ještě dnes rozchodil maďarský elektronkový přijímač Videoton R 4901.

Celkem dobrý stroj, kvalita a zpracování podobné Tesle, ale Tesla je Tesla. Tu nikdo nepřekoná.

53 sucubus sucubus | Web | 23. prosince 2008 v 0:00

celkem dobrej blog

54 Radim Radim | 23. prosince 2008 v 12:25

Tomáš: nesouhlasím s uvedenými napětími. Na kolektoru GC 521 má být asi 11 - 13 voltů, protože tolik dává usměrněné výkonové napětí z vinutí motorku. Na 2 watty výkonu stačí. Na kolektoru budicího tranzistoru a na emitorech koncových tranzistorů je napětí zhruba poloviční, pokud jsou tranzistory úplně stejné. Obvykle ale stejné nejsou, trimrem R27 47 k se proto nadstavuje maximální výstupní střídavé napětí, které ještě není zkreslené a v klidu může napětí na emitorech koncových tranzistorů být proto trochu odlišné od přesného středu napájecího napětí. Moc odlišné by být nemělo, protože potom výkonové zatížení tranzistorů není rovnoměrně rozloženo. Klidový proud koncových germaniových tranzistorů se paušálně nadstavuje , pokud si dobře pamatuji, na 20 - 25 miliampér, což by se dalo v krajním případě mírně upravit záměnou odporu R32 o hodnotě 27 ohm, ale mělo by stačit u průměrných tranzistorů GC i těch 10 - 15 mA. Jinak napětí pro předzesilovače je dvojnásobné - 24 - 27 volt.  Tolik údaje vyčtené ze schématu.

55 Tomáš Tomáš | E-mail | 23. prosince 2008 v 12:57

Radim: Tak to se omlouvám, pravděpodobně máte k dispozici originální schéma k B54. Já jsem udával hodnoty uváděné pro typy B5 a B56 a předpokládal, že B54 používá stejný motor vč. sekundárních vinutí (asi tomu tak není). Jinak údaje čerpány z knihy Bozděch, Magnetofony I str. 148 tab. 109.

56 Radim Radim | 23. prosince 2008 v 13:26

A já je mám zase z knihy Bozděch Magnetofony II . Klidový proud si pamatuji, protože jsem s GC 511/521 stavěl zesilovač. Ale obecně kromě velkých výkonu a zesilovačů s Mosfety se skoro vždy uvádělo těch 20 - 30 mA.

57 Tomáš Tomáš | E-mail | 23. prosince 2008 v 14:44

Tak Bozděchovu dvojku, bohužel, nemám. Jen jedničku a trojku.

58 Tomáš Tomáš | E-mail | 23. prosince 2008 v 16:19

Radim: ještě mě napadá, zda nesouhlas mezi udávanými napětími není v tom, že v MG I jsou hodnoty bez vybuzení zesilovače a v MG II pravděpodobně hodnoty při vybuzení na jmenovitý výkon 2W. 11 až 13V naprázdno se mi zdá málo (12V /2 =6V - saturační napětí Ge tranzistoru cca 0,3V =5,7V tj. efektivní napětí cca 4,1V do 8 ohm (nebo B54 má, narozdíl od jiných B5 repro 4 ohmy?) =2,3W. Pokud by těch 12V bylo naprázdno, nedovedu si představit, že by napětí sekundárního vinutí (i když je dvojité a dvojcestně usměrněné) při vybuzení na 2W kleslo jen o pár desetin V (pokud si dobře pamatuji, žádný extra tlustý drát na tom vinutí není).

59 Tomáš Tomáš | E-mail | 23. prosince 2008 v 16:23

Dvojcestně usměrněné, samozřejmě, není napětí sekundárního vinutí ale napájecí napětí koncového zesilovače, sorry :D

60 Hexyl Hexyl | E-mail | 23. prosince 2008 v 20:33

Veselé Vianoce všetkým zberateľom, a veľa nových prírastkov do zbierky v novom roku želá Hexyl.

61 Jaromír Jaromír | E-mail | 23. prosince 2008 v 21:02

Připojuji se :-)

62 Jozo Jozo | E-mail | 23. prosince 2008 v 21:51

Tak isto prajem pekne sviatky Vianočne a všetko len a len dobreho v Novom roku

63 Martin Martin | 23. prosince 2008 v 22:12

Také přeji všem veselé Vánoce, šťastný nový rok a mnoho nových přírůstků.

64 Lucky Lucky | 23. prosince 2008 v 23:10

Všem též přeju hezké vánoce a mnoho nových věcí do našich sbírek

65 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 24. prosince 2008 v 12:03

Takisto prajem prijemne prezitie vianocnych sviatkov, hlavne zdravie a pohodu.

66 Tomáš Tomáš | E-mail | 24. prosince 2008 v 12:18

I já se připojuji a přeji všem krásné Vánoce mnoho "analogu" v Novém roce.

67 Vilda Vilda | E-mail | 25. prosince 2008 v 1:17

Sice pozdě ale též přeji hezké prožití Vánoc a hodně pohody všem ;-)

68 Hanz Hanz | 25. prosince 2008 v 10:12

Zdravím všechny návštěvníky tohoto skvělého blogu a také přeju všem moc krásné Vánoce,a Hodně zdraví a štěstí do nového roku.A taky hodně zdraví našim starým dobrým analogovým strojům.Co nejméně poruch:)

69 Radim Radim | 25. prosince 2008 v 17:18

Tomáš: Nesouhlas mezi udávanými napětími - možné to je. Případně meření napětí napájení v Bozděchovi I mohlo být na úplně odpojeném napájení, ve dvojce už to mohlo být na napájení připojeném k zesilovači, takže klidový proud ho takhle srazil. Jinak na nějaké přesné výpočty výkonu moc nevěřím, jestli měl mít zesilovač v magnetofonu B 5 podle dokumentace výkon 2 watty, klidně mohl mít ve skutečnosti výkon 1,5 - 1,3 watty na 8 ohmů stejně jako 2 - 3 watty na 8 ohmů.

Jinak taky přeji šťastné a veselé vánoce a Nový Rok.

70 Tomáš Tomáš | E-mail | 26. prosince 2008 v 8:57

Radim: V té jedničce to nemůže být na odpojeném zdroji, protože jsou to napětí udávaná na elektrodách tranzistorů. Ale ať je to tak či onak, myslím, že původním záměrem bylo pomoci Martinovi odhalit příčinu zkreslení koncového zesilovače při nízké hlasitosti a ne si tu vzájemně vyvracet naše tvrzení. Až si naše příspěvky přečte, bude vědět akorát tak kulový. Pojďme radši vyplodit něco konstruktivního, ten zesilovač není nic až tak složitého, tři tranzistory, čtyři elyty a jedenáct rezistorů vč. jednoho trimru a termistoru. Závadu rezistorů bych vyloučil, jejich jediná prakticky možná závada je přerušení. Naprostá většina jich je zapojena ve "stejnosměrném" obvodu, přerušení by se projevilo buď úplnou nefunkčností či výrazným zkreslením zesilovače při všech hlasitostech, případně destrukcí koncových tranzistorů. Kondenzátory, to už je jiná, mohou stárnutím ztrácet kapacitu, či se u nich zvyšovat svod. Ztráta kapacity by se projevila zvýšením dolního mezního kmitočtu, případně, u "bootstrapového" kondenzátoru 100uF zmenšením výstupního výkonu. Zvětšené svody - tak to se mi jeví jako nejpravděpodobnější příčina. Kondenzátor 10uF na vstupu může snižovat předpětí na bázi budícího tranzistoru tím více, čím blíže je jezdec potenciometru hlasitosti k spodnímu (zemnímu) konci, tedy právě při nízké hlasitosti. Svod kondenzátoru 10uF v obvodu zpětné vazby by se projevil spíš nezávisle na hlasitosti (ale možné je všechno). Bootstrapový 100uF by zase mohl zmenšovat budící proud koncových tranzistorů, tedy i jejich klidový proud (přechodové zkreslení) a zároveň kolektorový proud budícího KC148. Tranzistory - tak zde asi moc teoretizovat nebudu, s Ge nemám moc zkušeností, ale myslím, že pokud na výstupu bude zhruba polovina napětí kolektoru GC521K a toto napětí bude měnitelné trimrem 47k, budou OK. (Tento trimr se nastavuje na symetrickou limitaci, ne na polovinu napájecího napětí, jak jsem někde výše chybně napsal, ale ta polovina by tam, plus minus autobus, měla být). Takže má rada zní: zaměřit se na elektrolytické kondenzátory, všechny čtyři, včetně výstupního 1mF vyměnit a pak se uvidí.

71 Radim Radim | 26. prosince 2008 v 17:46

Tomáš: Souhlasím, až na v podstatě bezvýznamné detaily k tomu nemám co dodat. Je třeba podle schématu identifikovat součástky, proměřit stejnosměrná napětí za klidu a případně se signálem a pak by už mělo být jasné, co se tam děje.

72 Radim Radim | 26. prosince 2008 v 17:48

Jen bych poradil při výměně velkou opatrnost, ten plošňák může být za 20 let prohnilý a tepelné namáhání při odpájení a připájení by nemusel vydržet.

73 Martin Martin | 27. prosince 2008 v 21:27

Tomáš, Radim:

Tak jsem to nevydržel a dal se do výměny kondenzátorů. Vyměnil jsem dva elektrolyty.

Ten svitkový nemám a ten oddělovací elektrolyt mezi reproduktorem a koncovými tranzistory taky ne. Leč teď je ten magnetofon mrtvý úplně, vůbec nereaguje. Jeden elektrolyt jsem nahradil stejným, druhý má stejnou kapacitu, ale místo napětí 12 V je na něm napětí 15 V. Zítra se tím budu dále zabývat.

74 Martin Martin | 27. prosince 2008 v 21:55

Tomáš, Radim:

Díval jsem se do dokumentace na www.radiohistoria.sk- mimochodem je tam dokumentace snad ke všem výrobkům Tesly, a zjistil jsem, ten kondenzátor C 9 má být na napětí 15 V, nikoli na 12 V. Tak tedy zítra budu v opravě B 54 pokračovat.

75 Tomáš Tomáš | E-mail | 28. prosince 2008 v 14:38

Radim: Kondenzátorem C9 pravděpodobně myslíš C19 (C9 je na výstupu korekčního zesilovače). Mohl by se použít i na 12V, raději bych ale použil kondenzátory nové, třeba i radiální s nezkrácenými vývody (ten 12V je z něčeho vytažený, že? Dnes se na 12V nevyrábějí). Svitkový kondenzátor v obvodech výkonového zesilovače nikde nevidím (??). Pokud je teď mgf úplně mrtvý, pravděpodobně došlo při manipulaci s DPS k odlomení některého přívodu (to prodrátování tenkými "zvonkáči" je dost na h...o, sám jsem se s tím nazlobil při opravě B42, kdy při téměř každém odklopení desky něco uletělo). Jak píše Radim, chce to opatrnost (a při hledání odkud co uletělo taky trpělivost).

76 Tomáš Tomáš | E-mail | 28. prosince 2008 v 14:39

Sorry, už blbnu, příspěvek je pro Martina!

77 Radim Radim | 28. prosince 2008 v 16:58

Je třeba uvádět, podle jakého schématu to číslování je. Podle mého schématu B5 v Bozděchovi II je C 18 a C 19 po 500 M/35volt a jsou to kondenzátory výkonového zdroje. C17 je 1G/6 V a je to kondenzátor na výstupu zesilovače. C16 je 100M/15V a je to bootstrapový kondenzátor. Pak tam je C14, 10M6V a to je vstupní kondenzátor do báze budicého tranzistoru.A potom C15 na 15 Volt, asi malé hodnoty 10M, není to tam uvedeno a ten v sérii s odporem 2k2 uzemńuje pro střídavé napětí zápornou zpětnou vazbu z výstupu zesilovače přes odpor 4k7  do báze budicího tranzistoru přes trimr symetrie 47k. Hlavně ten výstupní elektrolyt 1G na 6 volt je podle teorie při činnosti zesilovače napěťově přetěžován, buď teorie nemluví pravdu nebo tam je ve skutečnosti kondenzátor na vyšší napětí nebo elektrolyty Tesla měly poddimenzované parametry. Každopádně bych ten 1 G na 6 volt doporučil raději nahradit 1G na 15 volt.  Co se týká výměny součástek na plošném spoji, tady pozdě bycha honit, ale je to hodně věc dovednosti v pájení. Kdo zatím nepájel součástky do plošňáku nebo pájel málo, doporučil bych mu sehnat, třeba v bazarech s PC za pár korun nějaký šrotový plšňák třeba základní desky a nějakou hodinu se na něm vyřádit, získat onu manuální dovednost, která je potřebná pro to, aby bylo možné vypájet nějakou vadnou součástku z plošňáku bez poškození toho plošňáku a potom zapájet novou. A teprve potom přistoupit k opravě na něčem, na čem záleží, aby se to povedlo.

78 Tomáš Tomáš | E-mail | 28. prosince 2008 v 17:40

Radim, Martin: Asi bude nejlépe jednotně postupovat dle schématu na www.radiohistoria.sk (mimochodem, opravdu dobré a užitečné), to máme k "dispozici" všichni. Radime, musím uznat, že pravdivá napětí v zesilovači jsou ta udávaná Vámi, v Bozděchovi I jsou B5 A B56 uvedeny jako vývojové typy a je možné, že byla sekundární vinutí upravena pro nižší napětí a vyšší proud. I ten můj výpočet trochu pokulhává, v dokumentaci je uváděn výstupní výkon 2W při zkreslení 10% a já uvažoval čistý sinus bez limitace.

79 Martin Martin | 28. prosince 2008 v 21:59

Tomáš, Radim:

Magnetofon úpně mrtvý není, přes rádio hraje. Při stisknutí tlačítka záznam se ručka indikátoru natlačí úplně do rohu (do záporné hodnoty) koncový zesilovač je mrtvý- žádné lupnutí reproduktoru při zapnutí, prostě nic. Zkoumal jsem, jestli není někde něco ulomeného a není. Ty součástky jsou vypájené z nefunkčního magnetofonu B 57, kde jsem při výměně řemínku musel demontovat setrvačník a při zpětné montáži jsem omylem skřípl jeden vodič mezi nosník setrvačníku a rámem magnetofonu. Skrat jsem ani po půl roce nenašel a magnetofon rozebral při vypajování kabelových svazků jsem na to přišel. Součástky z plošňáků z B 57 jsem vypájel, takže v tomto ohledu nějaké zkušenosti mám. V létě jsem v B54 měnil vstupní tranzistory KC 149 a KC 148. Zapájet se mi je tam podařilo, hrálo to stejně špatně jako před výměnou, ty tranzistory byly z B 57. V B 54 je ten plošňák celkem zachovalý, nehnije. Zatim jsem měnil ten C 16 a C 9, na ty ostatní se podívám, ten C 17 je takový ten hnědý kondík, já myslím, že to svitek je. Každopádně moc díky za pomoc. Jinak v létě jsem ještě rozpajoval jeden tranzistorák Tesla Song Automatik (měl jsem dva a udělal ze dvou jeden) a dále jeden zdroj z PC a šasi rumunského gramorádia Traviata. Dělal jsem to páječkou s věčným očkem, made in China. Na Vánoce jsem dostal novou českou pájku, možná, než si na ni zvyknu, pájí se s ní úplně jinak. Tak až půjdu do školy, časem bych se zastavil v jednom obchodě a ty součástky koupil. Ještě jednou vám oběma patří můj velký dík.

80 Radim Radim | 29. prosince 2008 v 22:37

Měnit součástky z B 54 na součástky z B 57 moc smysl nemá, oboje dvoje je stejně staré. Co se týká elektrolytů, tak stejně vyschlé, co se týká tranzistorů, tak šum je stejný. Elektronické součástky totiž stárnou, i když se nepoužívají, sice méně, ale stárnou. Když už se takhle mění, chce to na každý druh součástky tester, kterým se zjistí hodnota - kapacita u elektrolytu, zesílení u tranzistoru atd a u toho elektrolytu taky kvalita kondenzátoru, to znamená jestli ty součástky jsou ještě funkční. Mnohem jistější je ale používat elektronické součástky nové kromě speciálních dílů, jako jsou cívky, trafa atd. Zhnilost plošného spoje se ani tolik nepozná podle toho, že tam je něco ulomeného a zkorodovaného, ale právě podle toho, že přibývá různých studených spojů a podobných kiksů a když se pracně jedno opraví, hned přibude nejméně jeden další. Ono platí, že každý takový spoj nebo každá součástka na něm se dá vypájet nebo vyndat, ale počet toho vypájení nebo vyndání je omezený. Tak například vypájení jedné součástky a zapájení nové je možné tak jednou, dvakrát, čtyřikrát, potom už je spoj na místě zničen. Vypájení a připájení "zvonkového drátku" nebo káblíku na nějaké pájecí místo na desce je možné tak odhadem 5 - 10x, na pájecí očko tak 20x. Vyndání modulu z konektoru, jaké jsou třeba v B11x při rozebírání a zase jeho vrácení je možné odhadem tak 30 - 100 x - potom už plíšky toho konektoru nebudou mít spolehlivý kontakt. To všechno obrovsky záleží na tom, jak kdo to jemně či necitlivě dělá. Ty hodnoty, kolikrát se co dá měnit či rozebírat, právě platí u nových věcí nebo věcí skladovaných nejlépe v původním obalu či podobně ideální atmosféře. U starých věcí počet těch výměn prudce klesá. Chci tím říct, že za prvé je velice vhodné vyrukovat s páječkou až po pečlivé identifikaci všech součástek a po proměření jednotlivých napětí a identifikaci problému a potom provést jeden "výstřel s trefou do černého" a přepájet jen vadnou součástku. Pokud se to povede idntifikovat. Vyměnit více potenciálně vadných součástek je pak spíše poslední pokus, jak to opravit. Za druhé ta deska možná už ani vůbec opravit nepůjde. Zřejmě nejlepší postup, jak desku opravit, je asi podle mně desku vytáhnou úplně ven, káblíky odpájet - přirozeně si je poznačit, kde co patří. Vytáhnout z MGF napájecí napětí, ochránit je a součástky na desce omezovacími odpory, stejně tak jako reprák a všechno to na stole, kde je k tomu perfektní přístup, zapojit. A potom pod napětím proměřit stejnosměrná napětí od vstupního kondenzátoru po koncové tranzistory, případně nějakým zdrojem střídavého signálu najít problém.

81 Martin Martin | 2. ledna 2009 v 21:37

Radim:

V B 54 funguje už i koncový zesilovač, byl zlomený zemnící vodič. Místo původního C 19 jsem tam zapájel ten sám z B 57, pak to chrchlalo při všech hlasitostech, když jsem tam vrátil ten původní C 19, chrchlalo to taky při všech hlasitostech, teď už nevím, co dál.

82 Tomáš Tomáš | E-mail | 2. ledna 2009 v 23:31

Martin: C 19, to je ten 100uF? Pokud ano, zkus to provizorně bez něj (zesilovač bude funkční, jen bude mít nižší výkon). Pokud to přestane chraptět, dej tam nový nepoužitý elyt.

83 Martin Martin | 3. ledna 2009 v 17:33

Tomáš:

Ano, C 19 je 100 uF, 15V. Dnes ani zítra se k tomu nedostanu, až budu mít čas, tak to tam dám, každopádně si myslím, že C 19 je ta závada, ještě jednou dík za rady.

84 Majo Majo | 3. ledna 2009 v 19:27

To Martin:

Rádio Videoton R4901 som mal aj ja. Je z roku 1969. Bohužiaľ bolo hrozne zdevastované, pretože si svoje odslúžilo v autodielni: lak doškriabaný, na vrchu skrine som mal kruhové stopy od farby, dipól vymenený za farebné drôty, DIN konektory vylámané,vypínač nefunkčný. Dokonca niekto prerobil koncák s ECL86 na televíznu PCL86, ktovie načo??

No ešte som si na ňom dobrých 5 rokov pohral, než odišlo do vákuového neba. To magické oko EM87 krásne svietilo.....

A čo bolo tomu tvojmu?

85 Martin Martin | 4. ledna 2009 v 13:38

Majo:

Já tam mám taky PCL 86, to rádio jsem koupil od spolužáka, na vrchu stály květináče, takže to podle toho vypadá, hraje to dobře na DV a SV, na KV jsem to nezkoušel a VKV je východní norma. To magické oko svítí dost intenzivně, při přijmu ČRo 1 na DV se ty svítící plošky vprostřed dokonce prolínají, a to chytám jen na vnitřní feritovou anténu. Při stlačení tlačítka "vstup pro gramofon nebo magnetofon" se přeruší anodový vstup do magického oka a oko přestane svítit. Myslím, že toto neměl žádný elektronkový přijímač Tesla, tam oka svítí stále. Jinak je ten Videoton dobré rádio.

86 Majo Majo | 4. ledna 2009 v 16:34

Pre príjem KV musíš zapojiť vonkajšiu anténu.  Inak prerušenie anódy EM v gramorežime sa vyskytuje aj u Tesla rádií. Bolo to na Rondo 522A, majú to aj všetky rádia typu Bohéma 541A a odvodené.  

Ešte existuje aj R4900 s veľmi podobným šasi, ale v skrinke na výšku s brokátom, akurát je inak vyriešený vypínač (samostatné tlačítko) a je tam pridaný aj prepínač bas/výšky.

87 Martin Martin | 4. ledna 2009 v 17:10

Majo:

Tu R 4900 jsem viděl na Aukru, je to moc velké, nekoupil bych si to. Rondo 522 nemám, ale Bohému 541 A mám v pokoji kde spím, donesl jsem ji loni ze základky vyřazenou, hrála na první zapnutí, je to dobré rádio, stejné šasi je i v rádiích 542 A Nora a 543 A Verdi a v odvozených gramorádiích. Byla to poslední elektronková rádia Tesla.

88 Majo Majo | 4. ledna 2009 v 19:08

Ja mám jednu Bohému v super stave, tiež mi fungovala na prvé zapojenie.  Len škoda že je taká prerastená, veď to má s tým reprákom skoro 90 cm na šírku....  Verdi so vstavaným reprom sa mi zdá lepšie vyriešené.

89 Martin Martin | 4. ledna 2009 v 20:13

Majo:

Přesně tak, ta délka je nepraktická. Nejhorší bylo Bohému dostat domů. Skoro 3 km jsem ji nesl pěšky pod paží a reproduktor v igelitce.

Ale i ten Verdi je dost dlouhý.

90 Martin Martin | 4. ledna 2009 v 20:18

Majo:

Ještě dlužím odpověď, co tomu bylo:

Jeden drát byl utržený k napájení žhavení EM 87 a z továrny skrat na repru. Jeden pól repra je spojen s košem repra, druhý je izolovaný, na tom izolovaném pólu byl velký bobek cínu a jak se to teplem prohřálo, došlo ke skratu na koš repra a začlo to jen škrčet.

91 Majo Majo | 6. ledna 2009 v 18:35

No jasné, tie rádiá sú ťažké ako sviňa, mňa po takom zážitku obvykle bolia ruky ešte deň potom.

92 venca venca | E-mail | 11. ledna 2009 v 21:28

Zdravím, potřeboval bych poradit.Ve starém zesilovači tesla azk 150 je na korekcích tranzistor 155nu70.Nevím čím ho nahradit ale zkusil jsem náhodou nějaký, pravděpodobně starý Ruský mp39b a zesilovač pracuje.Mám však obavy,jestli tímto zásahem nemůže dojít k jinému poškození zesilovače.Hodnoty tranzistorů neznám, elektronice moc nerozumím,ale je mi líto tento kousek odepsat.Na ty roky podle mého názoru nehrál vůbec špatně. Předem díky

93 Tomáš Tomáš | E-mail | 11. ledna 2009 v 23:48

venca: MP39B i 155NU70 jsou germaniové NPN tranzistory, takže náhrada je možná a poškození zesilovače rozhodně nehrozí.

94 venca venca | E-mail | 12. ledna 2009 v 11:43

Tomáš: Moc děkuji, ani jsem nečekal tak rychlou odpověď. Venca

95 Radim Radim | 12. ledna 2009 v 14:13

venca: Je jen vhodná dodatečná kontrola stejnosměrných napětí na tranzistoru měřákem, pokud má nový tranzistor o hodně větší nebo menší zesilovací činitel, může  na něm být v některých případech příliš malé nebo příliš velké napětí vzhledem k napájecímu a tranzistor bude při silnějším signálu zespoda nebo shora limitovat signál - zkreslovat. Potom by se muselo zasáhnout do odporů, které nadstavují pracovní bod tranzistoru. Ono sice tyto zapojení mívají pro stejnosměrný proud silnou zápornou zpětnou vazbu, takže rozdílný zesilovací činitel by se měl tou zápornou vazbou srovnat, ale při změně typu tranzistoru to nemusí platit. Minimálně je vhodné aspoň vyzkoušet signál při maximálním možném vybuzení zesilovače  a v krajních polohách tónového korektoru, jestli tam po výměně nevzniká nějaké další zkreslení.

96 venca venca | E-mail | 12. ledna 2009 v 21:46

radim:Mám pouze schéma zesilovače azk400.Tam je na -b- 9.1V. Myslím,že rozdíl oproti azk150 je pouze v  k.s. zesilovače, ale to nevím jistě.To bych snad ještě změřil,ale ten signál maximálně poslechem při zesílení. Doufám že by to bylo slyšet.V každém případě děkuji za radu.

Komentáře jsou uzavřeny.